Užitečné informace

Úvod
Do Ruska jsem odjížděl se smíšenými pocity (poznámky známých typu: "do Ruska ?! vždyť vás tam zabijou" mi kuráže zrovna nepřidaly), ale realita mě opravdu mile překvapila. Rusko je velká a zajímavá země, která určitě stojí za návstěvu. Lidé jsou příjemní a pohostinní. Zajímají se odkud jste, kam jedete, co tam budete dělat. Pro navázání družby se nám skvěle osvědčilo společné focení a výměna adres pro zaslání fotek, samozřejmě v kombinaci s konzumací vynikající vodky. Když se člověk nechová okázale a je přiměřeně opatrný velké nebezpečí mu nehrozí. Samozřejmě drobným problémům se občas nevyhnete, ale to platí o cestování obecně.

A proto jen radu z klasické ruské pohádky, "nad nikoho se nepovyšuj a před nikým se neponižuj ..."

Formality
Od 29. 5. 2000 potřebují občané České republiky pro vstup na území Ruské federace vízum (červenec 2000 cca 1200 Kč). Vízum je od 28. 6. 2000 potřeba také na Ukrajině (tranzitní 1200 Kč), dříve potřebné razítko AB Služobnaja už není potřeba. Ze zavedení vízové povinnosti plyne řada nepříjemností. Pro vydání víza je nezbytné pozvání od fyzické osoby nebo voucher od cestovní kanceláře (my si ho koupili za 50$ !!!) ověřený orgány ruské pasové policie, tzv. OVIRy.
Podrobné aktuální informace o vízových podmínkách poskytuje ministerstvo zahraničí na svých stránkách. Zde jsou také uvedeny i adresy zastupitelských úřadů České republiky.

Po příjezdu do Ruska se cizinci musí za poplatek 15$ zaregistrovat na OVIRU (milice dost kontroluje !!!). Při ubytování v hotelu provádí registraci ubytovatel. Při ubytování v horolezeckém táboře Bezingi registraci zařídí ředitel tábora.

Pokud se chystáte do oblasti Bezingi potřebujete další povolení (propusk), je nutné pro vstup do pohraniční oblasti !!!. Na počkání ho vystaví pohraničníci v Nalčiku (Kabardinskaja ulice).

Peníze
Na Ukrajině je oficiálním platidlem hřivna, která se dále dělí na 100 kopjejek. Kurz byl v době naší návštěvy 5,5 - 5,4 hřivny za 1$ (asi 7,35 Kč za hřivnu).
V Rusku je oficiálním platidlem rubl (100 kopjejek). V srpnu 2000 byl kurz 28 rublů za 1$ (cca 1,4 Kč za rubl). Aktuální kurzy najdete na serveru Fin.cz.

Samozřejmě za koruny v Rusku ani na Ukrajině nic nekoupíte. Na cestu jsou nejvhodnější drobnější dolarové bankovky v hodnotách 5, 10, 20 a 50 $ (5$ nám moc brát nechtěli, nejvíc se osvědčily 20$). Bankovky musí být z roku '96 nebo novější !!! Starší bankovky Rusové nechtějí ! (občas se dají vyměnit v bance nebo za méně výhodný kurz u veksláků).
Za dolary se nakupovat spíše nevyplatí. Výhodnější je vyměnit si dostatečné množství peněz ve větším městě. V horách se dají dolary směnit i s domorodci, ale kurz už není tak výhodný.
Cenová hladina v Rusku je pro našince celkem příjemná. Celkový rozpočet

Doprava
Nejvhodnějším a také nejlevnějším (nepočítám stop) dopravním prostředkem pro cestu do Ruska je vlak.
V Čechách je možné uplatnit skupinovou slevu (min. 6 osob, sleva je při věku do 26 let 50 %, pro starší 30 %).
Naše cesta vedla nejdříve z Prahy do Michalovců odkud jsme pokračovali autobusem do Užgorodu. Odtud už vlakem až do Nalčiku.
Z Prahy sice jezdí přímý vlak až do Kyjeva, ale mnohem levnější a pestřejší je cestovat místními spoji.
Ruské vlaky se dělí do čtyřech tříd. Nejlevnější "pasažirskij" se používá na krátké vzdálenosti (obdoba našich lokálek), na dlouhé tratě je podle mě nejlepší "plackartnij", ve vagónu jsou všechna místa lůžková a na jméno. Palandy jsou uspořádány do otevřených kupátek po šesti s průchozí uličkou. Pod spodními palandami jsou truhly na zavazadla. Ve vagónu panuje téměř rodinná atmosféra. Jako cizinci jste okamžitě středem zájmu spolucestujících. V Ruských vlacích jsem se já osobně cítil mnohem bezpečněji než při cestě nočním vlakem z Prahy do Michalovců.
O něco dražší je vlak "kupjonyj". V uzavřených kupé po čtyřech je mnohem méně místa než v "plackartnom".
Nejdražší třídou jsme neměli tu čest cestovat. Jen tuším, že kupé jsou po dvou lidech.
Během zastávek ve větších městech je možné na nástupišti nebo přímo ve vlaku od "bábušek" nakoupit jídlo a pití. Ve vagónu je navíc samovar s horkou vodou na čaj nebo polévku. Někdy může nastat problém s nákupem lístků. Zkuste štěstí u přednosty stanice, veksláků (samozřejmě za provizi) nebo popojet lokálkou do jiného města, kde lístky mohou být.
Představu o tom kudy a za kolik jsme jeli si můžete udělat z přehledu cestovních nákladů.
V místě pobytu je vhodné kombinovat dopravu autobusovou (levnější) a soukromou dopravu "maršrutkami" (obdoba taxi, ne všude jezdí autobus).

Ubytování
Přístřeší nám celý měsíc zajišťovali stany. Při cestování se vyspíte ve vlaku.

Jídlo
Zapomeňte na zvěsti o hladovějící Rusi. Ve větších městech je k dostání obdobný sortiment potravin jako u nás. Ceny se pohybují v příjemné hladině. Nejlevněji a nejlepší výběr potravin je na tržištích. Ve vesničkách v horách není sortiment tak bohatý, ale základní potraviny jako chleba, sýr, brambory, těstoviny, čokolády, sušenky, pivo a vodka se dají sehnat. Příjemným zpestřením je i jídlo v hospodě.

Spojení s ČR
Nejlevnější spojení s ČR je e-mailem (v táboře Bezingi jsme dávali maily řediteli, který je zdarma posílal z Nalčiku).
Dalším možným způsobem je telefon, který je na každé poště (i v malých vesnicích). Při telefonování je dobré zeptat se na cenu a stopovat si délku hovoru.
Pohled do ČR stojí 5R (mě došel i pohled bez směrovacího čísla a názvu ulice !).

Zdraví
Při cestě na Kavkaz není potřeba žádné speciální očkování, doporučuju pouze preventivní prohlídku u zubaře.

Jazykové předpoklady
Mladší ročníky budou mít pravděpodobně problémy s luštěním azbuky. Ruština je ale přece jen slovanský jazyk a domluvit se dá. My měli výhodu v tom, že nás ruština ještě potkala na základní škole.
Mladí Rusové mluví občas anglicky, ale s tak příšerným přízvukem, že jim stejně není rozumět. (tedy když "umíte" anglicky tak jako já).
Dělat, že nerozumíte může být občas i výhodné, obzvlášť při "přátelských" rozmluvách s policií.

Nebezpečí
Nevím jestli jsme měli takové štěstí nebo je Rusko opravdu tak bezpečné, ale za celý náš pobyt jsme s místními obyvateli neměli žádné závažnější potíže. Problémy dělala pouze milice. Častým trikem policajtů a jiných uniforem v zemích bývalého SSSR jsou nejrůznější formy buzerace a vydírání. Možnosti jsou nesčetné. Vaše vízum údajně není v pořádku a je proto nezbytné zaplatit "pokutu". Musíte zaplatit jakési blíže nespecifikované průjezdní a registrační poplatky. Uprostřed hor vás zastaví civil, prokáže se jakousi kartičkou či bumážkou a bude vymáhat peníze za vstup do národního parku, ekologickou taxu, pokutu za táboření v rezervaci, přízpěvek na Výbor pro ochranu lesů a podobné nesmysly.
Při policejní prohlídce vašich báglů bude odhalena tajná zakázaná útočná zbraň v podobě kapesního nožíku. Policisté vás budou obviňovat z pašování narkotik nebo terorizmu (to se nám opravdu poštěstilo, viz. deníček). Podobné situace by vás neměli znechutit, protože k zemím bývalého SSSR neodmyslitelně patří (aspoň budete mít co vyprávět). Vždy je třeba se do omrzení hádat, žádat přivolání nejvyššího velitele, telefonický kontakt s ambasádou a vyhrožovat stížností na ministersvu vnitra. Jde o hru nervů a reálná možnost vašeho uvěznění je prakticky nulová.

Poděkování

členům expedice
České Spořitelně za zavedení služby "Kontokorent"
firmě Léčiva Praha za výrobek "Endiaron" proti průjmu
papírenským závodům za toaletní papír
a všem, na které jsem zapomněl